Hořec panonský - 1. místo v soutěži “Nakresli hořec” k Roku hořců
Letošní rok 2026 vyhlásil Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Rokem hořců. Kampaň na snižující se stavy populací krásných, ale ohrožených hořců a hořečků, jejich menších příbuzných. Ohrožují je nejen změny ve využívání krajiny, ale i přímé ničení jejich lokalit.
V současné době v České republice planě roste devět druhů hořců a pět druhů hořečků - a všechny patří k ohroženým druhům. Hořec panonský (Gentiana pannonica) je jedním z nich. Vyskytuje se na Šumavě a ojediněle také v Krkonoších a Hrubém Jeseníku, kde byl uměle vysazen. Roste na horských loukách a pastvinách, v nivách potoků a na světlinách horských lesů. Kvete nachově až fialově.
Právě tento velmi nápadný a atraktivní druh jsem si vybrala pro svou kresbu, se kterou jsem nedávno zvítězila v kategorii pro dospělé ve výtvarné soutěži “Nakresli hořec”, vyhlášené při příležitosti tohoto tematického roku. Brzy budete mít příležitost dílo vidět na výstavě v sídle ČSOP (Praha, Michelská 5).
Alchymista - 1. místo v soutěži “Alchymie”, vyhlášené DDM Praha 2
Dům dětí a mládeže na Praze 2 v letošním roce uspořádal výtvarnou soutěž na téma “Alchymie”. Vybraná díla byla poté od 5. do 27. května k vidění na stejnojmenné výstavě na Magistrátu hlavního města Prahy - a můj “Alchymista”, který v soutěži získal první místo, byl mezi nimi.
Mlok, strážce lesního potoka - 1. místo v soutěži “Nakresli obojživelníka” k Roku mokřadů
Výtvarnou soutěž “Nakresli obojživelníka”, která mě přivedla k nakreslení ohroženého mloka skvrnitého, zorganizovaly v roce 2025 Český svaz ochránců přírody (ČSOP) a Sdružení mladých ochránců přírody u příležitosti vyhlášení Roku mokřadů. Moc mě potěšilo, že moje kresba získala první místo v kategorii dospělých a následně byla vystavená v Ekocentru ČSOP v Praze.
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) patří mezi naše nejznámější obojživelníky. Je aktivní především v noci a za vlhkého počasí, kdy vylézá ze svých úkrytů. Jeho nápadné zbarvení varuje predátory, že jeho kůže obsahuje jedovaté látky. Obvykle se vyskytuje ve vlhkých listnatých a smíšených lesích u potoků, studánek a jezírek, kde se vyvíjejí jeho larvy.
Nejen kvůli závislosti na čisté vodě a vlhkém prostředí je mlok dnes velmi zranitelným druhem. Ohrožují ho především změny v krajině – vysazování smrkových monokultur, odlesňování, intenzivní zemědělství, rozvoj dopravy, fragmentace prostředí, znečištění a úbytek mokřadů.
Mokřady jako takové mají přitom obrovský význam. Nejsou jen domovem pro mloky, žáby či čolky, ale fungují jako přirozené zásobárny vody, pomáhají zmírňovat dopady sucha i povodní a podporují biodiverzitu. V krajině, kterou člověk dlouhodobě mění, tak představují ostrůvky života, v nichž žije i mnoho ohrožených druhů.
Opylování aneb tím šlechtění jabloně teprve začíná - soutěž “Věda fotogenická”
Opylení je klíčovým okamžikem šlechtitelského cyklu nejen u jabloně, ale jakékoliv pěstované plodiny. Je to začátek dlouhé cesty k nové úspěšné odrůdě. Mateřská a otcovská odrůda předají novošlechtění kombinaci genů, která se v následujících letech projeví v jeho růstu, odolnosti i chuti plodů.
Právě tento rozhodující moment jsem se snažila zachytit ve své kresbě. Vytvořila jsem ji v roce 2023 pro soutěž Věda fotogenická v kategorii Kresba a ilustrace, pořádanou každoročně Akademií věd ČR pro své zaměstnance.
I když můj obrázek v soutěži nezvítězil, měla jsem velkou radost, že byl vybrán pro veřejně přístupnou výstavu, konanou koncem roku 2023 v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze.
Martináč habrový v celé své kráse - soutěž k Roku motýlů
Motýli jsou fascinující, ale ohrožení obyvatelé naší krajiny. Jsou také citlivými ukazateli stavu životního prostředí. Jejich úbytek v posledních desetiletích odráží změny v hospodaření, ztrátu přirozených stanovišť i používání chemických látek v krajině.
Moje kresba martináče habrového vznikla v roce 2024 u příležitosti Roku motýlů, který vyhlásil Český svaz ochránců přírody. Udělalo mi velkou radost, že obrázek postoupil do 2. kola soutěže.
Rok motýlů měl za cíl upozornit na problematiku úbytku těchto živočichů v české krajině, přiblížit jejich život veřejnosti, a také ji inspirovat ke smysluplným krokům na jejich ochranu: podpoře celkové rozmanitosti vlastní zahrady, založení malé květnaté louky či dobrovolnickému sečení luk na podporu pestré a druhově bohaté krajiny. Ochrana motýlů totiž znamená ochranu celého ekosystému.
Martináč habrový je jedním z našich největších nočních motýlů, jeho početní stavy však klesají. Vyskytuje se v celé Evropě a částečně v Asii, zejména v lesostepích a slunných stepích, ale i na rašeliništích či v zahradách. Samečci se od samiček liší mj. spíše hnědým až okrovým zbarvením, menší velikostí a hřebenitými tykadly.
Motýli nám připomínají, jak krásná, ale zároveň křehká je příroda kolem nás. Nezapomínejme na to ani teď, po skončení roku zasvěceného těmto drobným živočichům.